Brýlové vady

(ametropie)

Brýlové oční vady jsou nejčastějším očním postižením nejen u dětských pacientů. Podstatou brýlových vad je nepoměr v délce (hloubce) oka a dioptrické mohutnosti rohovky a čočky. Je-li oko delší, než by odpovídalo lomivosti rohovky a čočky, hovoříme o krátkozrakosti. Je-li oko kratší hovoříme o dalekozrakosti. První typ vady korigujeme rozptylnými (minus) brýlovými skly, druhý typ spojnými (plus) brýlovými skly.

Schopnost oční čočky zaostřovat (akomodovat) do blízka významným způsobem ovlivňuje projevy brýlových vad u dětí a mladších dospělých. V raném dětství může plně akomodovaná oční čočka zvýšit lomivost oka až o +10 dioptrií a takto maskovat i významnou brýlovou vadu. V přiměřeném rozsahu je tento mechanismus normální. Při narození je běžný malý nepoměr délky oka a lomivosti rohovky a čočky nejčastěji odpovídající dalekozrakosti +1,5 dioptrie. Dalším růstem oka dochází k optické harmonizaci oka a vymizení vady. Do té doby je akomodace oční čočky jedním z prostředků ke korekci fyziologické vady.

Nebezpečná situace je při větším rozdílu dioptrické vady pravého a levého oka (anisometropie). Akomodace očních čoček je souměrná, spontánně dojde k vyrovnání menší vady. Oko s větší vadou zůstává nedokorigované, obrazy předmětů na sítnici nejsou ostré a začíná se rozvíjet tupozrakost. Také symetrická brýlová vada vyššího stupně spontánně vyrovnávaná akomodací může vést ke vzniku vynucené poruchy. Podstatou je vazba mezi akomodací a sbíhavými pohyby očí. Normální oči hledící na blízký předmět (viz. obrázek) jsou přiměřeně zaostřeny akomodací a současně sbíhavě stočeny. Vrozená brýlová vada nutí oči akomodovat více (pro zaostření do blízka a navíc pro vyrovnání vady) a může proto dojít i k přemrštěnému stočení očí a vzniku šilhání, dvojitého vidění a útlumu vjemu šilhajícího oka (viz. obrázek).

Příznaky brýlových vad u malých dětí jsou minimální a pokud vada nevede ke vzniku šilhání, dlouho se rozvíjí nepoznána. Mnohdy až potíže při začátku školní docházky přivedou dítě k očnímu lékaři. Příčiny brýlové vady nelze odstranit, je možné pouze kompenzovat její důsledky. Úprava těchto vad v dětském věku je prováděna brýlovou korekcí, velmi výjimečně je možné použít kontaktní čočky. Důsledné a dlouhodobé dodržování režimu nošení brýlí, který doporučil lékař, je nutný k prevenci vzniku dalších poruch, které s brýlovými vadami souvisejí.