Šilhání

(strabismus)

Strabismsus je označení pro funkční oční poruchu charakterisovanou uchýlením jednoho, nebo střídavě obou očí od správného směru. Oči se mohou uchylovat do vnitřního nebo zevního koutku (úchylky horizontální) nebo nahoru či dolu (úchylky vertikální). Úchylky mohou být trvalé, nebo přechodné. Pro určení typu onemocnění a způsobu léčby je významný věk dítěte, ve kterém se oko nebo oči začínají uchylovat. U vrozeného šilhání je úchylka zpozorována nejčastěji v prvním půlroce života. Šilhání způsobené nekorigovanou brýlovou vadou se projeví později, přibližně v 0,5-2 letech.

Sklon k onemocnění je dědičný. U potomků rodičů, kteří šilhali, nebo šilhají je pravděpodobnost onemocnění vyšší než u nezatížené populace.

Šilhání, obdobně jako jiné funkční oční poruchy, způsobuje vynucenou odchylku od normáního dozrávání mozkových struktur. Aby se dítě vyhnulo dvojitému vidění, potlačuje zrakový vjem uchýleného oka. To může vést k tupozrakosti a neschopnosti prostorového vidění. Včasná diagnóza a léčení dává vyšší šanci na uspokojivý výsledek léčení. Avšak velká část pacientů, i při brzkém zahájení léčby zůstává trvale s určitým funkčním omezením. Dobré nápravy zrakových funkcí je dosahováno přibližně u 1/5 nemocných.

Prvními příznaky strabismu může být občasné, prchavé uchýlení oka. Každé dítě šilhající v šesti měsících věku, nebo déle než dva měsíce v pozdějším věku by mělo být vyšetřeno dětským oftalmologem. Také dospívající nebo dospělí, u kterých šilhání začne náhle musí být vyšetřeni ve speciální oční ambulanci.

Léčba strabismu je převážně neoperační. Patřičná brýlová korekce a případná okluzní léčba přidružené tupozrakosti je jejím základem. U některých pacientů jsou nutná ortoptická cvičení (např. nácvik současného vidění oběma očima: spojení dvou obrazů do jednoho vjemu - fuse, vnímání hloubky prostoru - stereopse, cvičení sbíhavých očních pohybů - konvergence) prováděná intenzívně při hospitalizaci dítěte nebo v ambulantním stacionáři. Taková léčba je dlouhodobá, obtížná pro dítě i pro rodiče. Trpělivost a pečlivost rodičů ve vedení jejich dítěte k nošení brýlí a při aplikaci okluzorů je určující pro úspěch léčby. U některých forem postižení je nutné operací vytvořit dostatečné předpoklady pro účinnost navazující rehabilitace.