penzion Brno
Zavolejte mi zpět
 
 

Historie

Historie

Zobrazených 1-1 z celkově 1 záznamů.

60 let strabochirurgie v Litomyšli (2016)

Miroslav Dostálek1,2, Jana Benešová1, Miroslava Petriščáková1, 3, Rudolf Autrata4

 

1 Centrum dětské oftalmologie, BINOCULAR s.r.o., Litomyšl
2 Katedra optometrie a ortoptiky, LF MU, Brno
Oční oddělení, Litomyšlská nemocnice, NPK, a.s., Litomyšl
Klinika dětské oftalmologie, FN a LF MU, Brno

 

Vedle první litomyšlské nemocniční budovy z roku 1874 a interního pavilonu z roku 1938 byl v letech 1947 až 1956 vybudován nový monoblok okresní nemocnice (viz obr. 1). Jeho provoz byl slavnostně zahájen 27. října 1956 za účasti místních politických a mocenských špiček (viz obr. 2), ale především pod patronátem litomyšlského rodáka, prvního poválečného ministra kultury a vzdělávání prof. Zdeňka Nejedlého, který se o rozvoj nemocnice velmi zasazoval. O týden později, 1. listopadu 1956 bylo, již bez větší slávy, otevřeno oční oddělení [1], jehož prvním primářem byl s ročním předstihem (1. 7. 1955)jmenován MUDr. Jiří Kavka [3]. Na nové působiště přišel z I. Oční kliniky UK v Praze, kde získal široké základy v oční chirurgii včetně znalostí operativy šilhání. Součástí výkonů očního oddělení proto bylo od jeho otevření i provádění oslabení a posílení zevních očních svalů (viz obr. 3). Byl velmi pilným ambulantním lékařem (viz. obr 4), ale také operatérem. Po zakončení celodenní ambulantní práce odcházel na operační sál, kde v podvečer navazoval na operační program kolegů chirurgů.

 

Obr. 1: Monoblok Okresní nemocnice v Litomyšli v době zahájení provozu            

(foto Václav Hanus, zem.-tech. škola, Litomyšl, převzato z publikace [2])

 

            

 

 

 

Obr. 2: Dobová zmínka o slavnostním otevření monobloku Okresní nemocnice

(Zpráva o státní zdravotní péči v zařízeních okresního národního výboru pro plenární zasedání ONV v listopadu 1956, zápis str. 1, [4])

 

 

 

Obr. 3: Zmínka z roku 1956 o zavedení strabochirurgických výkonů na nově otevřeném očním oddělení v Litomyšlské nemocnici

(Zpráva o státní zdravotní péči v zařízeních okresního národního výboru pro plenární zasedání ONV v listopadu 1956, zápis str. 26,  [4])

 

Macintosh HD:Users:dostalek:Desktop:T R A N S F E R :Výzkum:60. let :IMG_3656.JPG

 

 

Obr. 4: Zmínka z roku 1956 o režimu ambulantní práce na nově otevřeném očním oddělení v Litomyšlské nemocnici

(Zpráva o státní zdravotní péči v zařízeních okresního národního výboru pro        plenární zasedání ONV v listopadu 1956, zápis str. 25-26,  [4])

 

Macintosh HD:Users:dostalek:Desktop:Snímek obrazovky 2016-10-04 v 7.59.26.png

 

V roce otevření očního oddělení je lékařský tým nového oddělení rozšířen o absolventku Lékařské fakulty UK v Praze Dr. Blanku Brůnovou, pozdější profesorku očního lékařství. Profesorka Brůnová působila v Litomyšli do první atestace (1960). Součástí její postgraduální, před atestační přípravy byly i asistence u operací šilhání. Po odchodu z Litomyšle na II. Oční kliniku UK v Praze, kterou vedl akademik Jaromír Kurz, se věnovala komplexní léčbě strabismu. V roce 1986 převzala od profesorky Heleny Lomíčkové vedení Dětské oční kliniky FN a 3. LF UK v Motole. Paní profesorka byla první předsedkyní České strabologické asociace a nyní je čestnou předsedkyní České společnosti dětské oftalmologie a strabologie. Dalšími spolupracovnicemi prim. Kavky a příležitostnými operatérkami šilhavých pacientů byla Dr, Marta Smutná a od roku 1961 MUDr. Ida Vitvarová, která v roce 1984 převzala od MUDr. Jiřího Kavky litomyšlský oční primariát. Později se pedooftalmologii a strabologii, vč. chirurgických metod, začala věnovat především MUDr.Jana Benešová.

 

V počátcích očního oddělení se strabismy operovaly především u školních dětí (viz obr. 5 a 6). K sešívání okohybných svalů se používalo hedvábí. Nejprve se navlékalo do speciálních zámků na konci chirurgických jehel. I ty nejtenší však příliš nevyhovovaly, stehové kanály byly neúměrně široké a jejich použití bylo provázeno tkáňovou reakcí v místě stehu.Podstatné zlepšení přinesl rok 1966, od kterého byly používány atraumatické jehly jejichž průřez odpovídal průměru hedvábného vlákna, které bylo do nich jedním koncem vlepené. Vývojem prošla i technika stavění krvácení v průběhu operaci. Předchůdcem jemných bipolárních elektrokauterisačních pinzet byly kovové sondy, jejichž rozšířené konce se před termokauterizací nažhavovaly v plameni svíčky. Tu obvykle držela asistující sálová setra. Jednou celý výjev se svíčkou na sále glosovala gynekoložka dr. Gebasová "tak už to má za sebou?" (osobní vzpomínka spoluautorky JB)

 

Obr. 5: Prim MUDr. Jiří Kavka  a MUDr. Jana Benešová na operačním sále

(70. leta, vlevo prim. MUDr. Jiří Kavka, vpravo MUDr. Jana Benešová, foto archiv autorů)

 

            Macintosh HD:Users:dostalek:Desktop:Snímek obrazovky 2016-01-11 v 9.48.36.png

 

 

Obr. 6: Operující tým na očním sále (70. léta)

(vlevo MUDr. Jana Benešová, uprostřed sestra Jana Dvořáková, vpravo prim.   MUDr Jiří Kavka, foto archiv autorů)

 

            Macintosh HD:Users:dostalek:Desktop:Snímek obrazovky 2016-01-11 v 9.48.46.png

 

S poválečným vývojem anesteziologie souvisely i změny v technice znecitlivění při strabochirurgii. Prvotní obavy z uspávání malých dětí vedly k operacím pouze v místním znecitlivění v tzv. analgosedaci. Ke stabilizaci hlavy silně premedikovaných dětí se používalo speciální zařízení, tzv. kapistrum (viz obr. 7) navržené strabologem doc. MUDr. Ratmírem Zoubkem, CSc., který působil na oční klinice v Hradci Králové. Vzpomínky tehdejších pacientů na jejich operaci nejsou kupodivu nijak negativní. Vyjímečně si ale strabochirurg od pacienta vyslechl i krajně odmítavou  reakci: "...vy blbci, píchejte si do svého oka..." (osobní vzpomínka spoluautorky JB).Později lékaři chirurgického oddělení, kteří jako součást svého oboru pacienty také uspávali, získali i u malých dětí dostatek zkušeností s inhalační narkozou oxidem dusným (který byl pro své psychotropní účinky slangově označován jako "rajský plyn"). Mohli tak oftalmologům pomoci přejít k jemnějším výkonům v celkové anestezii. Výrazným posunem v modernizaci a komplexnosti anesteziologie v Litomyšli bylo založení samostatného anesteziologického oddělení v roce 1972. Zavedení halotanové inhalační anestezie prim. MUDr. Grulichem významně zvýšilo bezpečnost chirurgie dětských očí. Kanyly zaváděné přímo do dýchacích cest podstatně zmenšil rozsah ve kterém anesteziologická technika (dýchací maska) zakrývala obličej a oftalmologům umožnil pohodlnější přístup k očím.

 

 

Obr. 7: Kapistrum podle doc. MUDr. Ratmíra Zoubka, CSc. zhotovené v dílnách    litomyšlské nemocnice ze sedáku kancelářské židle a matic z bicyklu.

(foto archiv autorů)

 

            Macintosh HD:Users:dostalek:Desktop:Snímek obrazovky 2016-01-11 v 9.47.38.png

 

Strabologii jako své hlavní disciplíně se od osmdesátých let věnovala MUDr. Jana Benešová. Zavedla moderní operační postupy jako prodloužení okohybných svalů podle Gonina a Holwicha místo standardního přešití svalového úponu dále od rohovky. Nezajištěná odstřižení dolního šikmého svalu byla nahrazena posunem a přišitím jeho úponu na jinou část bělimy přístupem cul-de-sac. Ke zmenšení vertikálního šilhání byla zavedena podobná operace podle Finka. Bylo zavedeno standardní používání zvětšovacích optických pomůcek operatérem. U  obzvláště delikátních operací se začal používat i operační mikroskop. Zasadila se společně s prim. MUDr. Idou Vitvarovou a později s prim. MUDr. Vladimírem Liškou, Ph.D. (od roku 1995) o používání moderních mikrochirurgických nástrojů, šicích materiálů a dezinfekčních prostředků.

 

Jako součást III. Symposia dětské oftalmologie byl v Litomyšli v roce 2000 uspořádán seminář o moderních chirurgických postupech. Součástí byly i komentované přímé přenosy z operačního sálu do kongresové hocentra. Hlavním operatérem byl prof. Dr. Emilio Carlo Campos z italské Bologni, tehdejší předseda Evropské strabologické associace (viz obr. 8). Podle jeho rad jsme změnili standard předoperační přípravy. Přestali jsme jsme dětem stříhat řasy a začali jsem používat průhledné samolepící folie způsobem, který řasy dočasně přilepil ke kůži víček. Změnili jsme také postupy pooperační péče, především  krytí operovaných očí. Do té doby striktní obvaz obou očí, který byl pro děti velmi nepříjemný, protože mj. zachytával ostříhané řasy,byl zcela zrušen a nahrazen častější aplikací pooperačních antibiotických kapek a mastí.

 

Obr. 8: Prof. Dr. Emilio Carlo Campos v auditoriu III. Symposia dětské oftalmologie v Litomyšli, 18. - 20. května 2000

(prof. Dr. E.C.Campos první zleva, uprostřed v pozadí prof. MUDr. A. Gerinec, CSc. a vpravo první autor tohoto posteru MD, foto archiv autorů)

            Macintosh HD:Users:dostalek:Desktop:Snímek obrazovky 2016-09-14 v 7.52.18.png

 

V pooperačním období byly děti nejprve hospitalizovány mezi dospělými pacienty očního oddělení. Doprovod rodičů nebyl možný. V roce 1974 byla na dětském oddělení vyčleněna tři poooperační lůžka.Od roku 1982 byly dětští operanti hospitalizováni na nově zřízeném, samostatném Ortoptickém oddělení, které bezprostředně navazovalo na dětské oddělení (viz obr. 9). Tvořilo jej 20 ortoptických lůžek a dva pokoje pro pacienty s akutní oční patologií vč. pooperačních hospitalizací. Později byly operované děti přijímány opět na oční oddělení. Do roku 2002 byl pro operanty a jejich doprovod, vyčleněn samostatný pokoj bezprostředně sousedící se sesternou. Posléze, až do zrušení dětského oddělení v roce 2013 byly děti s doprovodem hospitalizovány na dva až tři dny opět na dětském oddělení. Důvodem byla snaha vyhovět Chartě práv hospitalizovaných dětí,kterou v roce 1988 přijala v Leidenu EACH (European Association for Children in Hospital). Jejím důležitým principem byl požadavek hospitalizace dítěte na oddělení s jeho vrstevníky, tedy preference hospitalizace podle sociálních vazeb a ne podle skupin diagnóz.

 

Obr. 9: Prim MUDr. Jiří Kavka s dětskými operanty (80. léta)

(foto archiv autorů)

 

            Macintosh HD:Users:dostalek:Desktop:Snímek obrazovky 2016-01-11 v 9.48.02.png

 

 

Současný pokrok chirurgické techniky a materiálů v rukou operatérů MUDr. Miroslavy Petriščákové a MUDr. Miroslava Dostálka, Ph.D., ale především vývoj moderních anesteziologických postupů a farmak umožňuje provádět šetrné  operace šilhání v celkovém znecitlivění bez nutnosti následující hospitalizace. Operanti tak po třech hodinách opouštějí centrum ambulantní chirurgie a daší pooperační péči absolvují v ambulantním režimu. Současným cílem strabochirurgického týmu je  zavést minimálně invazivní operační techniky (MISS, Minimal Invasive Strabismus Surgery) a techniky cílené operativy tonické složky šilhání

 

 

 

Použitá literatura:
1.    Blažejová, I.: Historie nemocnice [cit. 28. 8. 2016], dostupné z: http://litomysl.nempk.cz/historie-nemocnice
2.    Tardy,O., Tichý, F.: Vývoj zdravotnických zařízení v Litomyšli in: Pardubický kraj, 700 let Litomyšle, Vlastivědný sborník. Krajský dům osvěty, 1959, Pardubice, s. 87-93
3.    Výstava pro zdraví lidu, 700 let města Litomyšle, ONV a OUNZ Litomyšl pod záštitou ČSAV, květen-září 1959, s. 1 - 16
4.    Zpráva o státní zdravotní péči v zařízeních okresního národního výboru pro plenární zasedání ONV v listopadu 1956,Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, Fond Okresního úřadu Litomyšl, Kniha 31, s. 1-28




          
 

Copyright © 2018 by Binocular, Vytvořil: Matyáš Hájek - www.designhajek.cz a Petr Bartoň


autoškola Litomyšl, autoškola Polička Penzion Brno